neděle 24. února 2013

Macarons - makronky - s náplní jahodovo - čokoládovou

Dlouho předlouho jsem se odhodlávala zkusit tenhle prý cukrářský "majstrštyk". Viděla jsem na blozích svých kolegyň a kolegů  dost různých fotografií  různými způsoby nepovedených makronek na to, aby mě přešla chuť něco takového zkoušet. Ve chvíli, kdy se v receptu uvádí, že úspěch vyfouknutí makronek záleží mimo jiné na vlhkosti vzduchu, člověk dostává pocit, že bude potřebovat taky tři kočičí chlupy, kterými má podložit plech s makronkami a hrst popela z oběšence, kterou o půlnoci za úplňku rozpráší na starém hřbitově. Nakonec jsem si pouze vychytrale a pohodlně počkala, až jiní, šikovnější, prozkoumají temná zákoutí této sladké křupavé pochoutky a označí pro nás ostatní - kudy NE. Takže děkuji Chez Lucii, která mě svými fotografiemi nakonec nalákala, za recept (a taky jsem díky ní věděla, že mají v Lidlu mandlovou moučku:-) a taky Meg a Laskominy od Maryny, které se do makronek rovněž pustily přede mnou.
Výsledkem mého prvního pokusu je předsevzetí  naučit se stříkat na plech pravidelná kolečka, ale jinak musím říct že mi praskly pouze dvě makronky. A chutnají skvěle. Vím, že do těch profi hladkých "jojo" koleček mi ještě trocha schází, ale na první pokus si myslím že dopadly dobře. Možná to taky bylo štěstí začátečníka, což si hodlám brzy znovu ověřit. Macarons  totiž nabízejí nepřeberné množství příchutí i náplní a tak je jasné, že tenhle pokus nebyl poslední. Macarons skořicové? Čokoládové s náplní malinovou? Pistáciové? Citronové? Náplň z mascarpone nebo džem? Nebo opět čokoládová ganache?  Hm?

138 g mandlové moučky, 125 g cukru moučka, 105 g bílku pokojové teploty (cca 4 střední vajíčka), 105 g cukru krupice, na špičku lžičky potravinářského barviva (gelové barvy Wilton)

náplň - čokoládovo jahodová ganache: 120 g mléčných čokoládových čoček (nebo nalámané čokolády), 2 lžíce jahodového džemu, 2 lžíce smetany. Čokoládu rozpustíme, vmícháme džem a smetanu. Necháme vychladnout na pokojovou teplotu a namažeme na půl makronky, druhou polovinou přiklopíme

Mandlovou moučku s moučkovým cukrem nasekejte v kuchyňském robotu (nebo tyčový mixér nádobou) a přesejte. Do mísy dejte odvážené bílky s cukrem krystal a šlehejte na nízké obrátky, aby se cukr rozpustil. Pak přidejte rychlost cca na střední výkon a až dosáhnete bílé ale ještě tekuté hmoty začněte šlehat na plnou rychlost. Po cca 8 - 9 minutách dostane sníh podobu pevné hmoty, která se už skoro sype (Chez Lucie použila výstižný výraz "sníh je pevný a vypadá vysušeně" díky kterému jsem to - světe div se - poznala i já, kdy je hotovo). Vmíchejte barvivo a ještě minutu šlehejte. Pak přidejte směs mandlové moučky s cukrem a stěrkou dlouho a poctivě zapracovávejte do vyšlehaného sněhu. Až hmota dostane konzistenci tekutější podoby ( když stěrkou uděláte na hmotě špičku ta se zpátky vrátí do hmoty) je hotovo.
Na plech si dejte papír, pod něj šablonu s předkreslenými kolečky (to příště zkusím, protože jsem to zkusila jen tak a došla ke smutnému faktu, že kolečka nebudou můj oblíbený geometrický útvar). Do cukrářského sáčku s rovnou hubičkou (šíře cca 11 mm) lžící naberte hmotu a nastříkejte na plech. Pak plech chyťte a pěkně s ním rázně udeřte například o koberec (na zemi:-) nebo třeba o matraci postele (ne moc pružnou:-). Příjemná část výroby makronek, původně jsem myslela, že vznikla jako nutnost vybít agresi po stříkání těch blbých šišatých koleček, ale prý je to proto, aby ze hmoty vyšly vzduchové bubliny. No prosím. A pak nechte nastříkané makronky na plechu cca hodinu a půl zaschnout. Pečou se na 150 C cca 18 minut. Po vytažení z trouby je nutné je okamžitě s papírem sundat z plechu, aby se dál nepekly. Po vychladnutí se slepují různými náplněmi. Pozor, makronky je nutné nechat uležet do druhého dne v lednici. Pak jsou božské.


středa 20. února 2013

Červenočočkové karbanátky

Luštěniny k zimě prostě patří. A já si to dost užívám, protože jsem jejich velký fanoušek. Červenou čočku miluji na všechny způsoby. Čočkové karbanátky pečené v troubě jsou chutné. Zdravé. Rychlé. A mají veselou barvu. Ale vysvětlujte to dětem...Takže tyhle karbanátky mají úspěch pouze u nás dospělých.  Ale já se nenechám deprimovat malými tyrany. Čočkové karbanátky s dipem z kysané smetany se prostě dělat BUDOU. Jsou chutné. Zdravé. Rychlé. A jednou se je naučí jíst i moje děti. A jestli ne, tak se aspoň mohou stát jejich legendárním neoblíbeným jídlem. Já jsem měla fazolové lusky na smetaně:-)
 Recept je z časopisu Apetit, mírně upraven, původní je na smažené karbanátky. Dělala jsem jak smažené tak pečené a ty druhé nám chutnají víc a odpadá otravné smažení. Oboje karbanátky mají výbornou chuť jen mají trošku sušší konzistenci, takže se k nim opravdu hodí nějaký ten dip, klidně si vymyslete svoji variantu.

330 g červené čočky (uvařené a slité), kousek řapíkatého celeru,  1 mrkev nahrubo nastrouhaná, 2 stroužek česneku, 40 až 60 g strouhanky, sůl, pepř, 1/4 lžičky nastrouhané citronové kůry, půl lžičky kari (nebo lžička)

zakysaná smetana se solí a pepřem, petržel na ozdobu

 Celer, mrkev a česnek orestujeme na oleji. Polovinu čočky rozmixujeme na kaši, smícháme se zbytkem čočky a orestovanou zeleninou. Přidáme koření, kůru, ochutíme a zahustíme strouhankou. Děláme malé karbanátky, které smažíme nebo pečeme na plechu vyloženém papírem a zakápnuté olivovým olejem. V polovině pečení opatrně otočíme.


čtvrtek 7. února 2013

Francouzské masopustní koblihy

Koblihy z odpalovaného těsta, stočené do kroužku, s charakteristickým rýhováním. Tyhle,  smažené ve vysoké vrstvě tuku a pak obalené v různých polevách nebo v cukru či skořici s cukrem, se ve Francii (a nejen tam) smaží na masopustní úterý. Ty co vidíte na obrázku byly s medovou polevou. Naleznete je pod názvem cruller, který pochází z holandského kruler - vlnit se. Tyto koblihy se jedí tradičně také v Německu, v Dánsku (Klejner), nebo ve Švédsku (Klenäter). Z Evropy se rozšířily až za oceán a tak je naleznete  i v Californii. Koneckonců,  pokud vidíte podobnost s Churros, taky nejste vedle.
Můžu vám rovnou říct, že za tyhle pohádkové, křupavé a sladké koblihy by Homer Simpson položil život. Já taky. U každého takto kaloricky náročného experimentu se uklidňuju, že je to jednou za rok. Tak zatímco umývám talíř po okamžitě snědených koblížkách si to opakuju znova. A omluvte prosím nepovedenou fotografii, to je tak, když se někdo nepodívá, co má nastaveno na foťáku...

240 ml vody, 90 g másla, 10 g cukru krystal, 1/4 lžičky soli, 230 g hladké mouky, 3 velká vejce, 1 až dva bílky - lehce našlehané, olej na smažení
medová poleva: 150 g cukru moučka, lžíce medu, 3 až 4 lžíce mléka

Vodu s máslem, cukrem a solí přivedeme k varu. Přidáme mouku a mícháme dokud z těsta nemáme jednolitou šišku a na dně hrnce se neobjeví bílý povlak. Těsto necháme mírně zchladnout - asi minutu ho promícháme metlou. Jedno po druhém přidáme vejce. Vejce vždy zcela zapracujeme do těsta, pak teprve přidáme další. Nakonec přidáme bílky, sledujeme hustotu těsta, mělo by být lesklé a hladké a držet tvar (trošku). Dáme rozpálit olej na střední teplotu. Z pečícího papíru nastříháme čtverce, ty štětečkem vymažeme tukem a na každý čtverec (bude jich cca 12) nastříkáme z odpalovaného těsta kolečko.

Do vyhřátého oleje položíme koblížky papírem navrch. Po minutě papír ze smažící se koblihy za pomocí nějakého užitečného nástroje sloupneme. Nebojte, jde to lehce. Ale dávejte prosím pozor! Jakmile kobliha zezlátne, otočte ji a pokračujte ve smažení. Smažte je prosím zvolna, pomalu, aby byly hotové i vevnitř, s koblihami se musí opatrně.
Mezitím co koblihy chladnou, rozmíchejte si s uvedených surovin polevu a vrch koblížků do něj namočte. Dobrou chuť.

neděle 3. února 2013

Losos s Dijonskou omáčkou a česnekovo - máslovou strouhankou

Jídlo k Valentýnu? Kdybych ho slavila, tak určitě tohle. Moje představy o valentýnském menu splňuje. No vlastně ne tak docela. Úplně to nejlepší jídlo k Valentýnu by bylo doručeno kurýrem na práh našeho domu z místní velmi úspěšné sushi restaurace v krabici velikosti televizoru Tesla. Následovat by mohlo pár čerstvých trubiček s krémem :-) A poukázka na liposukci.
Dneska jsme měli tohoto lososa k pozdnímu obědu. I když losos není nejlehčí ryba, tak ani v kombinaci s omáčkou a strouhankovým posypem jsem neměla pocit, že by jídlo bylo moc tučné  (i když připouštím, že já mám na tučná jídla celkem trénink). Jako přílohu doporučuju vařené brambory nebo grilovanou zeleninu. A nenechte se zmást dlouhým popisem, je to hotové rychleji než přečtete recept.

4 ks filetů z lososa, sůl a pepř na ochucení ryby, 2 lžíce olivového oleje, 120 g strouhanky (nebo strouhaného starého chleba), 1 a půl lžíce másla, 3 stroužky česneku, šalotka nakrájená na kostičky, lžíce sušené šalvěje (nebo dvě lžíce čerstvé), 60 ml suchého bílého vína, 180 ml mléka, 1 a půl lžíce dijonské hořčice

V malé pánvi na středním ohni rozehřejeme lžíci másla. Přidáme nadrcené 2 stroužky česneku a restujeme cca 30 sekund. Přidáme strouhanku a opékáme za stálého míchání a protřepávání do lehce zlatavého tónu.
Na další pánvi rozehřejeme olivový olej a opečeme osolené a opepřené kousky lososa. Opečeme tak aby byly dozlatova a přitom ve středu nebyly přesušené (orientační čas na 2 cm široký kus lososa je 5 až 6 minut). Lososa dáme bokem a do výpeku přidáme půl lžíce másla, šalotku, česnek a šalvěj. Promícháváme minutu až dvě a přilijeme bílé víno. Necháme tři minuty zredukovat a přidáme mléko s hořčicí. Promícháme a touto omáčkou poléváme na talíři kousky lososa, které navíc zasypeme česnekovou strouhankou.