úterý 30. října 2012

Dýňové koblížky z trouby

Myslím, že až příště budu dělat tyhle koblížky, vykašlu se na to, jaký mají tvar. Nemám formu na americké "donuty" a tady zrovna byla hodně potřeba. Těsto je husté, z cukrářského pytlíku jsem ho tlačila na plech takovou silou, že moje ruce teď vypadají jako ruce Pepka námořníka. Příště budu těsto nabírat lžící a budou to bochánky. No a. Výsledná chuť je na jedničku. Mám to potvrzený, protože Vojta po ochutnání šel a fakt mi tu jedničku, navíc s hvězdičkou, na papír namaloval. Chutí mi koblížky trochu evokují perníčky, však je tam i stejné koření. A je v tom dýně, Vojtíšku! Hehe. Jelikož synek  zatím můj blog nečte, je tohle tajemství v suchu.

400 g mouky, 1 a půl lžičky prášku do pečiva, 1/2 lžičky soli, 1 lžička skořice, 1/2 lžičky muškátového oříšky, 1/2 lžičky drceného nového koření, 1/8 lžičky drceného hřebíčku, 80 ml rostlinného oleje, 120 g hnědého cukru, 1 vajíčko, 1 a 1/2 lžičky vanilkového extraktu, 180 g dýňového pyré, 120 ml mléka

na vršek koblih: 120 g másla, 180 g cukru krystal, 1 až 2 lžičky skořice

dýňové pyré: půl větší dýně Hokkaido, trocha olivového oleje

Plech pokryjeme pečícím papírem, dýni i se slupkou nakrájíme na dílky, mírně zakápneme trochou oleje a pečeme doměkka. Pak rozmixujeme.

V míse smícháme mouku, sůl, prášek do pečiva a koření. Ve druhé, větší míse smícháme vajíčko, olej, hnědý cukr, vanilku, dýňové pyré a mléko. Přidáme sypkou směs a vymícháme. Těsto naplníme do cukrářského pytlíku a děláme na plech kroužky. Možná jsem udělala směs více hustou než měla být, proto to chtělo opravdu trochu síly. Příště víc naředím těsto, nebo je budu na plech rozdělovat lžící.
Troubu předehřejeme na 180 C a koblihy pečeme něco přes deset až patnáct minut (záleží jak je uděláte velké, malinké mohou být za osm minut). Koblihy necháme mírně zchladnout, aby se daly uchopit, namáčíme do rozpuštěného másla a obalujeme v cukru se skořicí.



13 komentářů:

  1. Tak tohle je naprosto perfektní! Až budu mít chvilku, hned to vyzkouším, mňam! :)

    OdpovědětVymazat
  2. No vida, zrovna před chvilkou jsem dopsala příspěvek, na jehož konci vyzývám čtenáře, jestli by mi nepřihráli nějaký ověřený zajímavý recept s dýní, pak mrknu do čtečky a tam koblížky. :) Líbí se mi ta jejich optimistická žluťoučká barva.

    OdpovědětVymazat
  3. Super recept. Akurat mam doma Hokkaido, tak vyskusam :-)

    OdpovědětVymazat
  4. ty vypadají kouzelně :-) a určitě i chutnají, když daly takovou práci.

    OdpovědětVymazat
  5. Vypadají teda vážně skvěle, taková mňamky od pohledu! :) Díky tomu, že máš ruce jako Pepek námořník, je máš úplně krásné. ;)

    OdpovědětVymazat
  6. Paráda, ještě mám doma poslední dýni, tak udělám koblížky.

    OdpovědětVymazat
  7. Jsou nádherné - naducané a plné optimistické žluté barvy. A pokud trochu chutnají jako perníčky, budou oblíbené i u naší tříleté ratolesti, protože té musím péct perníčky celoročně :-)
    Já se chystám taky na dýňové pečení, ale na slanou notu.

    OdpovědětVymazat
  8. Barva je teda fakt úžasná, mám doma dýni turecký turban (prý ořechová chuť), tak je vyzkouším. Ale asi nebudou mít tak krásnou barvu.

    OdpovědětVymazat
  9. To vypadá moc zajímavě, určitě vyzkouším:)

    OdpovědětVymazat
  10. Opět velmi děkuji za výtečný, jednoduchý recept. O vytlačování kroužků jsem se ani nepokoušela, skládám velký obdiv a nedivím se těm rukám Pepka námořníka. I o obyčejné hrudky dělané lžičkou se povedly. Dětem chutnají i bez cukrového sypání. M.

    OdpovědětVymazat
  11. Krasny :) Dneska se u tebe jen kocham :)

    OdpovědětVymazat
  12. Dýňové koblížky jsou super! Perfektní svačinka na výlet. Dělala jsem je z dýně turecký turban a přidala do těsta trochu ořechů a všichni se oblizovali. Takže díky!

    OdpovědětVymazat