pátek 26. srpna 2011

Ochutnej jaká je chuť chutney



Dostali jsme od tety krabici rynglí. Vojtu u nich na zahrádce bodla včela, právě kvůli stromu obsypanému a podsypanému samými rynglemi, takže vlastně je to bolestné. Bolestné hlavně pro rodiče, kteří  při zpáteční cestě domů (při snaze odlákat pozornost těžce zraněného dítěte od tepajícího palce na noze ) došli při vysvětlování včelčiny kruté smrti  od "proč umřela?", "co se stane, když se jí to žihadlo vytrhne z bříška?" až k bodu "a kdy umřu já, mami?"a "kolikrát se ještě vyspím než umřu?" a pořádně se zapotili.  
Dostala jsem od mamky, která dostala od tety taky krabici rynglí (přestože ji nic nebodlo!), rynglovou zavařeninu. Takže marmeládu mám a rynglový koláč dělat nechci. Co teď? Čatní jsem ještě nikdy nedělala, takže dobrá příležitost to zkusit.




1.75kg rynglí (odpeckovaných)
3 letní jablka, oloupaná, nakrájená na kostičky
hrst čerstvého nakrájeného zázvoru
3 cibule na kostičky
300 g rozinek, sultánek
6 stroužků česneku
6 červených chilli papriček
2 lžíce koření nakombinovat tyto dle libosti (garam masala, hořčičné semínko, koriandr, kmín, nové koření, kus skořice, anýz, cardamom) - koření by mělo být v celku
1 lžíce celého černého pepře
1 čajová lžička soli
1 litr bílého vinného octa
1,2 kg cukru krystal


Cibuli jsem dala zesklovatět, pak se přidá vše ostatní a vaří se na mírném ohni 2, nebo 2 a půl hodiny, dokud se tekutina neodpaři a nezíská to všechno hustší konzistenci. V průběhu jsem zjistila že mám méně octa, dala jsem i méně cukru, protože ryngle už byly skoro přezrálé. Každý si může přizpůsobit podle své chuti. Já jsem přidala víc chilli a mám to teď trochu pikantnější. Dobře mi tak. Ale vzhledem k tom, že se chutney má používat opravdu trocha, třeba k nevýrazným přílohám, či sýrům, určitě to nevadí. Takže prostě jak kdo má rád.
Plní se opět do vymytých, sterilizovaných sklenic, zavře se víčko, postaví se vzhůru nohama na utěrku a nechá se vychladnout. Jdu sehnat nějakej sejr, abych si k němu mohla rozdělat první sklenici.





3 komentáře:

  1. A kde mám furt jako brát ty vymyté sterilizované sklenice? Pečená rajda, teď Listerův vyprošťovák, co bude zítra? Okurkové mámení? Já jsem na tento blog těžce nevybavená, ale recepty jsou tady dobrý, to jo.

    OdpovědětVymazat
  2. je mi to trapné, ale v podstatě jsem chtěla napsat zase skoro totéž jako Svaťa D., sakra! Vypadá parádně, ale tentokrát si vybírám červený puntík ( nebo tak něco ), na mě moc ingrediencí, které doma nemám:-( Ale vždycky mě zajímalo, jak to asi chutná, hmmm.....

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jo, máš u mě jednu sklenici odloženou. Ale klid, nemusíte (!) dělat všechny recepty:-)

    OdpovědětVymazat